Na úvod jeden zážitek, který vše téměř dokonale vysvětluje. Když jsem jel prvně před 12 lety do Vietnamu, jel jsem překrásnou krajinou z HaGiang na skútru s místním Vietnamcem. Zastavili jsme v úchvatné krajině a já jsem vytáhl PET lahev  a zbytek vody, co  v ní byl, vypil. Prázdnou lahev jsem uložil zpět do košíku na předním kole skútru vedle plných. Můj Vietnamec lahev vzal a dívá se proti světlu, kolik v ní je ještě vody. Pak mne ukazuje, že je prázdná. Že jsem se musel splést, když jsem tam lahev vrátil. A pak lahev jednoduše vyhodil.   Vůbec netušil, PROČ jsem jí tam vrátil.

Samozřejmě všude odpadky ve Vietnamu mne obrovsky rozčilují, vadí, mrzí.

Ale jsem už alergický na prohlášení turistů: Asiaté, Vietnamci, jsou primitivní prasata, přece to nesouvisí s chudobou, to nevidí v čem žijí, to si nedovedou uklidit?  Odpověď: Nevidí. 

Pro lepší pochopení je dobrých pár příkladů z naší historie. Z dětství si ještě pamatuji, jak ve vesnici, (rok 1950-1960) kam jsem jezdil na prázdniny, tekla přes náves močka, jak jsme měli na dvorku kupu hnoje, na které stála dřevěná kadibudka. Jak byla podělaná předsíň, kam chodily slepice, nebyly zavřené, chodily všude. Proto se také chodilo většinou v holínkách.  A později, jako patnáctiletý kluk, jsem jezdil na kole po skládkách, které byly většinou v lese a hledal v nich poklady. Nikdy jsem neslyšel slova o ochraně životního prostředí, nebo že by někdo na skládky nadával. To začalo až později. 

A ještě jeden příklad.  Hospody byly totálně zakouřené a neslyšel jsem, že by na kouř někdo nadával. Nebo dokonce chtěl, aby se tam přestalo kouřit. Nikoho to nenapadlo. Bylo to prostě normální.  To jsou příklady, které si pamatuji. A víme, že ve středověku tekl veškerý odpad po každé ulici ve městě. 

A přesně tak to stále vypadá na mnoha místech Vietnamu. 

V okamžiku, kdy něco považujete za normální, neznáte to jinak, nedovedete si to představit jinak, nemáte důvod to měnit. 

Prostě nechápou, že by to mohlo být jinak. Odpadky jsou normální produkt, padnou na zem a tam zůstanou. Jako listí. Tak to bylo vždy a pouze dnes plasty problém zvizualizovaly. Nechápou, že by krajina mohla být hezčí, že je to cesta do pekla. Neznají jinou krajinu.  Viděl jsem vysypávat odpadky do řeky. On jich prostě měl už tolik, že je někam musel odvézt. A tak je vysypal do řeky. On vůbec neuvažoval, že je odplaví voda jinam, že budou v moři. On v životě moře neviděl, on si to nedovede představit. On řeší sebe a okolí vůbec neuvažuje. 

Tak to bylo a tak to stále je. Plasty z toho udělaly tragedii. Změnila se struktura odpadu, ale ne myšlení.  

Vůbec neřeší, neuvažují, nezamyslí se, jaký je to odpad. Zda plast nebo rozložitelný papír !!!

A pokud je odpadků již moc a nedají jednoduše někde vysypat, tak je likvidují tím, že je pálí. Samozřejmě zase především plasty.  

Možná řeknete, vždyť přece mají televizi. Ne, to nepomáhá, nezajímají se o země mimo Vietnam. 

Vůbec to nesouvisí s mentalitou. S Malajsií, také zamořené odpadky, sousedí Singapur, jedna z nejčistších zemí na světě.  Vše souvisí se vzděláním, propagací, vývojem společnosti. Nelíbí se mne, když turisté s evropským vzděláním, informacemi, se pohrdlivě dívají na chování Vietnamců. Kdyby se tam narodili, vychodili místní školu, budou stejní.

. 

Protože odpadky nevnímají jako něco špatného, nevnímají je jako problém, je to součást života, nemají problém žít i přímo mezi nimi. Názor, co je hezké, není vrozený. Ten vytváří daná společnost.  Někde se považují za krásné černé zuby, naopak opálenou pleť za ošklivou.  Pro nás je to těžko pochopitelné, ale že je příroda bez odpadků krásná a s odpadky ošklivá je názor, ve kterém jsme vyrostli my. Ne oni.

Co mne ale skutečně vadí, že stát, vláda, v této oblasti nedělá téměř nic. Je to stát řízený jednou stranou, tzn. vydávání zákonů, kontrola, řízení vzdělání, je výrazně jednodušší. Jsou okolní země, kde to už řeší, např. v Číně. Ale ve Vietnamu je stále situace tragická. Ano, jsou již oblasti, kde místí vedení má nějakého osvícence a oblast je čistší.

Samozřejmě vedle toho je snad ještě horší problém a to je chemie. Zamoření vod, půdy, vzduchu. 

Moje známá Vietnamka, načichlá západní společností, kterou měla možností poznat, řekla krásnou větu:  

OUR PROBLEM IS, IT´S NO PROBLEM.

A pro ještě větší šťouraly,.. myslíte, že průměrný Vietnamec rozliší odpadky na rychle se rozkládající a nerozložitelné? V roce 1910 už také existovaly plechovky, sklenice  -- a nikdo neřešil strukuturu odpadu. 

p.s. A protože nechci jenom kritizovat, připravujme projekt na zlepšení informovanosti ohledně ochrany životního prostředí v oblasti NghiaLo

Další zajímavé články. Zde. Pokud se na této stránce také zaregistrujete, v okamžiku, kdy se bude měnit situace se vstupem do Vietnamu, vízy, dostanete info. 

Pokud se vám příspěvek líbil, neváhejte kliknout na like, potěšíte, že jsem  to nepsal zbytečně